Bystřec
Bystřec je další z malebných vísek ležících v podhůří Orlických hor oplývajících zelení a lákající návštěvníky svým klidem a svou osobitou krásou. První zmínky o obci jsou z roku 1227. S postupem doby a dalšími poznatky v historii, vzniká upřesnění. Původně šlo o dvě samostatné osady. Starší Bystříček ("Wirzece") a mladší Bystřec ("Waltersdorf"), založenou v době kolonizace lanšperského panství pány z Drnholce. Obě poblíž soutoku bystřeckého potoka, odděleny od sebe jen úzkou skalní soutěskou. Koncem 14. století přešla obec do majetku kláštera v Lanškrouně. Ve druhé polovině 13. století byla pravděpodobně ve vsi vystavena tvrz, kterou dle verzí a pověstí obýval rytíř Waltr. Začátkem 15. století byla tvrz vypálena a nebyla již obnovena. Z toho pochází ve středu obce místní název "Na hradě". V roce 1874 bylo místo, kde stávala tvrz překopáno p. J. Zpěvákem. Při průzkumu byly nalezeny hřeby, podkovy, slité železo, střepiny z nádob, spálené dobytčí a lidské kosti, části zdi postavené z ruly a zbytky dlažby. Byl nalezen také pražský groš z doby Karla IV. s nápisem "Grossus Pragensis - Carolus Primus". Dominantou obce je kostel sv. Jakuba přestavený v roce 1830. Další zajímavostí je kruhovité prostorné koupaliště umístěné ve středu obce, kdy při výstavbě byl zachován historický vzhled původního místa uprostřed s ostrůvkem (tvrzištěm). V tomto areálu se v průběhu roku uskutečňují různé akce: oslavy, soutěže, pouť. V srpnu se zde potom koná velký karneval s názvem "Benátská noc" s velkým ohňostrojem. Pro příznivce turistiky jsou zde pěkné trasy samotným okolím obce. Od známého "Dubu" (jeden z devíti chráněných stromů) dohlédnete za dobré viditelnosti až na Sněžku. Z nedalekého vrcholu zvaného "Na Vartě" je velice pěkný výhled na celé okolí, na Bukovou horu, Čenkovice, Orličky, Suchý vrch, Jamné n. Orlicí, Sobkovice a střed obce Bystřec. Nad obcí "U hrubé skály" je pěkné místo na táboření a lákadlem je "Vávrovka", zatopený lom. Kdo nerad chodí pěšky může se vydat poznávat krásy místního okolí na kole po značené cyklotrase.
Červená Voda
Obec Červená Voda je poprvé písemně
doložena roku 1481 pod názvem Malé (Horní) Heroltice jako součást
šilperského panství. Později byla připojena k lichtenštějnskému
panství v Rudě nad Moravou. Od roku 1960 patří do okresu Ústí nad
Orlicí. Postupně k ní byly připojeny jako osady bývalé samostatné
obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice,
Dolní Orlice a Horní Orlice. V současné době má Červená Voda 3 264
obyvatel (1. 1. 2000).
Mezi státem registrované historické a kulturní památky, které zde
mohou návštěvníci vidět, patří: farní kostel sv. Matouše z roku
1686 a kříž před ním, dále budova fary, morový sloup (sousoší
Nejsv. Trojice) z roku 1715 a tzv. zámeček, pocházející z doby, kdy
byl majitelem zdejší sklářské huti a statku rod Schuretů (17.
století). V Moravském Karlově je památný kostel sv. Josefa
Kalasánského z roku 1792 a kříž před kostelem. Na Horní Orlici je
cenná kaplička sv. Barbory se zvoničkou z roku 1754. V Šanově je
památná socha sv. Jana Nepomuckého naproti kostelu. Červená Voda
leží v nejjižnější části Kladské kotliny, v údolí, které se nazývá
Králická brázda, mezi Bukovohorskou hornatinou (Suchý vrch 995 m a
Buková hora 958 m) a Branenskou vrchovninou (Jeřáb 1003 m, Křížová
hora 735 m, Spálenisko 746 m a Kamenáč 730 m). Již samotný popis
okolí jasně naznačuje, že ani zde nebudou mít návštěvníci,
zajímající se o krásy přírody a holdující klidným procházkám,
nouzi.
Dolní Morava
Dolní Morava dnes čítá asi 290
obyvatel. Leží nedaleko města Králíky v malebném údolí pramenící
řeky Moravy. Turisty sem lákají lyžařské sjezdovky a krásné
prostředí Kralického Sněžníku. V zimě bývají velice příznivé
sněhové podmínky. Sněhová pokrývka ve vesnici dosahuje půl metru,
na svazích ještě více. V zimě se zde především lyžuje, ale jsou zde
rovněž upravené běžecké stezky krásnou téměř nedotčenou přírodou. V
létě si zde turisté mohou zahrát tenis, vypůjčit horské kolo a
vydat se po nově otevřených cyklostezkách i pěších trasách třeba na
Kralický Sněžník a dále pak přes turistický přechod do Polska.
Třetí nejvyšší pohoří v ČR i Polsku. Občas se dá zahlédnout i
plachtící rogala ve vzduchu, to jen pro ty odvážnější. V Červeném
Potoce je menší letiště, kde se jedenkrát za rok, většinou na jaře
pořádá "letecký den".
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je podhorským
městečkem východní části Orlických hor ležící v malebné kotlině
soutoku řeky Tiché Orlice a Orličkovského potoka. První zmínky o
zdejším osídlení pocházejí již ze 13. století s původním názvem
Gablone nad Orličkou. Poté, co se zde usídlilo více obyvatel, stala
se městysem. V roce 1906 byl povýšen císařem Františkem Josefem I.
na město. K vývoji názvu tohoto města - Jablonné (původně Gablona)
se váže pověst zachycená v "Místopise o historii Městyse Gabloného
nad Orličkou" obrozeneckým knězem a buditelem F.A. Vackem. V dnešní
době čítá město Jablonné nad Orlicí cca 3 200 obyvatel. Celý
historický střed města byl v roce 1977 vyhlášen městskou památkovou
zónou. Jablonské náměstí a jeho blízké okolí jsou vyhledávaným
místem návštěvníků. Lákají je citlivě rekonstruované památkové
objekty: čp. 24, hotel Černý medvěd, patrové roubené selské stavení
městského typu s dřevěnou pavlačí z 18. století, čp. 87, Srdíčko,
městská architektura s roubeným patrem a vysokým dřevěným štítem z
18. století, Immaculata (Mariánský sloup) - pozdně barokní plastika
ve středu náměstí z roku 1748. I ostatní objekty na náměstí jsou
přizpůsobovány charakteru památkové zóny. Nad náměstí dominuje
kostel sv. Bartoloměje. Se starým hřbitovem, zdí, kaplí, márnicí a
farou z roku 1725 tvoří typický celek vrcholného baroka. Další
památkou je např. kamenný most přes Tichou Orlici se sochami sv.
Jana Nepomuckého a sv. Floriana z roku 1840. Pozoruhodností je i
více než 700 let starý dub, jenž dal jméno vedle stojícímu hotelu.
V okolí města se nabízí mnoho míst, kam je možné podniknout výlet,
např. Suchý vrch - nejvyšší bod Bukovohorské hornatiny, výlet na
Zemskou bránu, procházka údolím Čerňovického potoka. V zimně potom
mohou návštěvníci využít lyžařský vlek na okraji města, vydat se po
některé z běžeckých tratí nebo navštívit nedaleké lyžařské
středisko - Čenkovice.
Jamné nad Orlicí
První zachovaná písemná zpráva o
Jamném je z roku 1336 v listině nalezené mezi jinými historickými
památkami ve věži lanškrounského hradu. Touto listinou, ve které je
jmenováno i Jamné, odňal Jan Lucemburský panství lanšperské
zbraslavskému klášteru a uložil poddaným novou daň. Obec Jamné nad
Orlicí má přibližně 700 obyvatel. Sousedí s městečkem Jablonné nad
Orlicí, které je pro okolní vesnice přirozeným kulturně -
hospodářským střediskem. Obec se rozkládá v délce 4 km po obou
stranách Jamenského potoka, který se vlévá v dolním okraji obce do
Tiché Orlice. Nadmořská výška obce má rozpětí od 420 do 700 m. Ve
středu obce, nad školou, stojí od roku 1882 kostel Nejsvětější
Trojice. Na zdejším hřbitově je pochován jamenský rodák, msgr.
Dominik Filip, pozdější prelát v Meránu, který byl největším
dobrodincem zdejšího kostela. Na protilehlé stráni je zachovalé,
asi 800 - 900 let staré, torzo tisu, stromu opředeného mnoha
pověstmi. K výletům do okolí lze doporučit: Studenecké skály,
Zemskou bránu, Pastvinskou přehradu, Králíky s klášterem z roku
1700, dále hrady Litice a Potštejn, zámky Doudleby, Rychnov nad
Kněžnou, Častolovice a ve Vamberku muzeum paličkovaných krajek. V
létě k rekreaci Pastvinskou přehradu a síť cyklo a pěších tras, v
zimě zimní středisko Čenkovice se čtyřmi sjezdovkami a 25 km
strojově upravovanými běžeckými tratěmi. K zajímavostem, se kterými
se lze v obci seznámit patří i školní lavice bezrukého Frantíka,
který se přes svoji vrozenou vadu stal úspěšným podnikatelem.
Králíky
Malé městečko obklopené malebnými
horami a panensky čistou přírodou se nachází v severní části
králické brázdy v nadmořské výšce 560 m. V současné době žije v
podhorském městečku kolem 4 820 obyvatel. Nejstarší věrohodný údaj
o tomto místě pochází z roku 1367. Je to zápis dochovaný v zemských
deskách, kterým Karel IV. daroval hrad Žampach a k němu patřící
"Hory Králické" (montana in Greylichs) Čeňkovi z Potštejna.
Podhorské městečko, jehož městské jádro - náměstí, přilehlé domy a
kostel - bylo vybudováno až koncem 16. století v renesančním stylu.
Nad městem se tyčí barokní poutní kostel s klášterem, postavený v
letech 1696 - 1706. Cesta na návrší je ozdobena osmi kaplemi a
pašijovými výjevy. Pro rozvoj města měly význam poutě, které
ovlivnily výrobu dřevěných sošek křížků a hraček. Dovední řezbáři
vyřezávali figurky pro známé kralické betlémy. Řezbářskou tradici
oživují pravidelná sochařská sympozia. Oblast je obklopená horami:
na jihozápadě ji tvoří výběžek Orlických hor Bukovohorská hornatina
s nejvyšší horou Suchým vrchem (995 m), na jihovýchodě výběžek
Hanušovické vrchoviny Jeřáb (1003 m) - předhůří Hrubého Jeseníku a
na severovýchodě masiv Králického Sněžníku (1 424 m), který je po
Krkonoších a Jeseníkách třetím nejvyšším pohořím v České republice.
Králický Sněžník byl v roce 1990 vyhlášen Národní přírodní
rezervací. Díky působení významného přírodního činitele se zde
vyskytuje množství krasových jevů, nalezneme zde soustavu
přirozených a původních porostů a také mnoho lokalit s širokou
řadou chráněných rostlin a živočichů. Masiv Králického Sněžníku je
označován jako "střecha Evropy", poněvadž jeden z jeho vrcholů -
Klepý - tvoří hlavní evropské rozvodí, voda z jeho svahů je potoky
a řekami odváděna do přítoků Černého, Severního a Baltského moře.
Jsou zde tedy zcela ideální podmínky pro pěší i cykloturistiku, od
kratších a méně obtížných výletů až po náročné turistické túry. V
zimě jsou zde potom ideální podmínky pro sjezdové i běžecké
lyžování.
Letohrad
V podhůří Orlických hor se nachází
Letohrad, městečko s bohatou historií, které se až do roku 1950
jmenovalo Kryšperk. První zmínku nalézáme v roce 1308, kdy na
návrší zvaném Hradisko stával hrad Geyersberk. Kyšperk jako takový
je připomínán až v roce 1513. Hrad zpustl a jeho zdivo bylo použito
na stavbu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Žampachové z
Potštejna vystavěli na místě hradu tvrz, kterou pak v 17. století
nechal hrabě Vitanovský z Vlčkovic přestavět na raně barokní zámek.
Za jeho vlády zaznamenalo město prudký rozvoj. V barokním slohu
nechal vystavět také zámeckou kapli sv. Václava (nyní kostel),
jejíž ojedinělá štuková výzdoba je dílem G. Maderny. Dominantou
náměstí je mariánský morový sloup z první poloviny 18. století. Za
zámkem se rozprostírá přírodně krajinářský park. Později byl park
upraven v romantickém stylu s empírovou kašnou, umělou jeskyní a
altánem. Se jménem města jsou spjaty významné osobnosti - malíři
Alfons Mucha, Hynek a Jan Umlaufové, spisovatel Petr Jilemnický a
národní buditel F. V. Hek. Své kořeny má v Letohradě i ministryně
zahraničních věcí USA, Madeleine Albrightová, jejíž děd i otec se
zde narodili. V 19. století začíná moderní rozvoj města. Vznikl zde
sirkařský průmysl a město se stalo také významnou železniční
křižovatkou. Po válce vyrostla postupně největší továrna regionu -
OEZ. Každoročně se v Letohradě pořádá slavná Kopečková pouť,
Mezinárodní hudební festival, kaskády výtvarného umění a
mistrovství ČR v biatlonu. S historií města se seznámíte v Městském
muzeu a turistickou novinkou je soukromé Muzeum řemesel.
Pastviny
Obec se nachází v nejníže položené
části Orlických hor 10 km od Žamberka. Původní obec se rozkládala v
údolí po obou březích Divoké Orlice. Její dávnou historii nám
připomíná 800 let stará Vejdova lípa. Lidé v tomto kraji byli
sužováni častými záplavami. Bylo zatopeno 70 stavení, v nichž žilo
více než 200 lidí, proto zde byla v letech 1933 - 1938 vybudována
přehrada. Na levém břehu řeky byla vystavěna nová část obce. Zde
nyní najdete školu, obecní úřad, knihovnu, prodejnu, dětské hřiště
a čtyři hospůdky. Nedaleko je rekondiční středisko pro dialyzované.
V obci nyní žije 300 stálých obyvatel. Mariánská kaple na Vitanově
byla postavena nákladem občanů Vítanovských roku 1874 - 1875.
Nejvíce na stavbu přispěl a stavbu vedl Štěpán Štambaský z čp. 88,
jehož portrét je umístěn na čestném místě kaple. Mezi nejstarší
památky patří zvonička a kříž na hřbitově z roku 1781. V současné
době jsou Pastviny vyhledávaným rekreačním střediskem po celý rok.
Turisty láká nejen možnost koupání a odpočinku u vody nebo při
projížďkách na loďce, ale také značené turistické stezky a
cyklotrasy, v zimě potom lyžařský vlek a běžecké tratě. A pokud jde
o ubytování, návštěvníci mají možnost ubytovat se v kempech,
penzionech se stravováním nebo v některém z mnoha nabízených
ubytování v soukromí.
Sobkovice
Sobkovice - leží na turistické
cestě vedoucí do všech koutů Orlických hor, sousedních nedalekých
Jeseníků i blízkého Polského Slezska. Obec, s něco málo přes dvě
stovky obyvatel, leží nedaleko městečka Jablonné nad Orlicí, což
pěšky představuje necelou půl hodinku procházky úzkou cestičkou,
podél bublajícího potůčku, vzhůru údolím, porostlým smíšeným lesem.
V které době byla ves Sobkovice založena, z čeho byl pro její
pojmenování odvozen název, není zatím dosud nic známo. O době
vzniku i původu názvu kolují tedy jenom domněnky a různé teorie z
již známých historických faktů o vývoji vesnic v Čechách a jejich
pojmenovávání. K dominantám obce patří kostel sv. Prokopa. S
výstavbou sobkovického kostela bylo započato roku 1717. Na věž byly
zavěšeny 3 zvony, první vážil 40 liber a posvěcený byl jménem sv.
Jakuba, sv. Anny a sv. Prokopa v roce 1737, druhý vážil cent a 10
liber, byl posvěcen jménem Crhy a Strahoty v roce 1776. Třetí zvon
váží 2 centy a 60 liber posvěcen jménem sv. Prokop a sv. Václav v
roce 1802. Hřbitov okolo kostela byl postaven v roce 1776.
Návštěvník může k poznávání okolí nedaleký lyžařský vlek v
Jablonném nad Orlicí nebo zimní středisko Čenkovice.
Žamberk
Je nazýván branou Orlických hor.
Leží v údolí Divoké Orlice ve výšce 465 m a v současné době má 6
200 obyvatel. Samotná zdokladovaná historie začíná 13. 7. 1332,
tímto datem se otevírají oficiální dějiny města. Nejstarší česká
listina pojednávající o rychtě v Žamberku je z roku 1408. V letech
1356 až 1421 byl v našem městě i klášter "Obutých Augustiniánů",
pravděpodobně v místě dnešního zámku. Město patřilo v 15. a 16.
století polovinou pánům z Bubna z litického panství a polovinou
pánům ze Žampachu. Od roku 1575 patřilo město panu Mikuláši z
Bubna, kteří město vlastnili až do roku 1809, kdy ho koupil hrabě
Windischträtz. Roku 1815 pak zámek a panství koupil svobodný pán
John Parish. Jeho rod sídlil v Žamberku až do roku 1948 a znovu od
roku 1990. Zámek, který zde stojí pochází z roku 1575. Po vyhoření
byl do současné podoby přestaven v letech 1810 - 1815. Za
povšimnutí stojí uchovalá zámecká kaple v barokně-rokokovém sluhu.
V zámeckém parku objevíte zachovalé sluneční hodiny nebo věž staré
hvězdárny. Dominantou žambereckého náměstí je radnice vystavěná v
letech 1812 - 1815. Morový sloup v centru náměstí vznikl jako
poděkování, že město bylo uchráněno moru. Byl postaven v roce 1700
a představuje vrcholné dílo českého baroka. Na nejvyšším bodě
města, ve výšce 468 m, byla v roce 1682 postavena kaple zasvěcená
sv. Rozálii a v roce 1932 postavena Tyršova rozhledna. S historií
města je spojeno jméno rodáka Prokopa Diviše, vynálezce
bleskosvodu, jehož rodný domek dosud stojí v blízkosti
helvíkovického mostu. Pozornost jistě zaslouží i kostel sv.
Václava. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1352. V roce 1926 bylo za
pouhých devět měsíců postaveno Divišovo divadlo. Roku 1911 bylo
založeno městské muzeum v budově bývalého Kateřinského špitálu.
Mimo historie města a připomínky starých místních řemesel je zde
vystaven Jedličkův pohyblivý betlém. V dnešní době nabízí Žamberk
svým návštěvníkům vše, co si ke zpříjemnění svého pobytu mohou
přát. Ubytovat se mohou v některém z mnoha ubytovacích zařízení, ať
už hotelů, penzionů nebo privátů, mohou si prohlédnout veškeré
historické památky, které jim město nabízí. V teplém počasí mohou
využít sportovního areálu pod městem, s koupalištěm, tenisovými
kurty a minigolfem, večer potom mohou navštívit některý z místních
kulturních podniků. V nedalekých Orlických horách najde návštěvník
množství značených turistických tras a cyklotras, které ho provedou
malebnou horskou krajinou a odhalí mu všechny přírodní a
architektonické krásy, kterých je tu k vidění nespočetně.
Zdroj: SDRUŽENÍ OBCÍ A MĚST "ORLICKA"